Kvalita českých zákonů uvízla na půli cesty mezi Východem a Západem, říká organizátor ankety Zákon roku Tomáš Babáček

Podnikatelé častokrát kritizují stát za to, že jim byznys komplikuje zbytečnými zákony. Jen loni parlamentem prošlo 130 norem. Na druhé straně se v uplynulých letech i sám podnikatelský sektor pouštěl do psaní paragrafů tam, kde mu zákon chyběl. Vzpomeňme například novelu zákona zavádějící bankovní identitu, zákon o právu na digitální služby nebo stavební zákon. Jaké podmínky má Česko pro tvorbu zákonů? Jak by se daly zlepšit? A je frustrace podnikatelů skutečně namístě? Na to se Tomáše Babáčka, partnera Deloitte Legal a předsedy nominační rady Ankety Zákon roku, ptala v podcastu zástupkyně šéfredaktora týdeníku Ekonom Alžběta Vejvodová.

Ačkoliv má Česko v legislativním procesu ještě řadu mezer, frustrace z kvality legislativy není namístě. „Tak jako ve spoustě věcí se i ve tvorbě zákonů nacházíme mezi Východem a Západem,“ míní Babáček, který v rámci Deloitte Legal již třináctým rokem organizuje anketu Zákon roku. Jejím cílem je povzbudit zdravý zájem o nově přijímané zákony a upozornit na ty, které se skutečně povedly.

V posledních letech má Česko podle Babáčka na kontě řadu kvalitních legislativních počinů. Za dobrý legislativní rok považuje rok 2012. Tehdy v anketě Zákon roku uspěla například rekodifikace soukromého práva. „To považuji za jeden z nejúžasnějších legislativních počinů. Mít moderní soukromé právo je obrovská hodnota, která usnadňuje komunikaci s byznysem a dává právní jistotu,“ vysvětluje Babáček.

Západní inspiraci může Česko podle něj naopak chytit ještě v hodnocení d–⁠opadů regulace, a to zejména té již schválené. A zapracovat by po tamním vzoru mohlo také na komunikaci nově přijatých předpisů navenek směrem k veřejnosti a podnikatelům. Zpřístupnit obsah zákonů jim mohou třeba infografiky. Ty už ke své legislativě zveřejňuje i Evropská unie.

Zlepšit tvorbu a porozumění zákonům může dále také digitalizace legislativního procesu. V té už přitom Česko začíná nabírat dobrý směr. „Je řada už schválených kroků, jako eSbírka a eLegislativa, které v dohledné době povedou k zpřehlednění předpisů, zmenšení chybovosti a ztransparentnění legislativního procesu. Povedlo se už zavést jednotné dny účinnosti – 1. leden a 1. červenec,“ připomíná Babáček. Od příštího roku by návrhy nových předpisů měly obsahovat i standardizované přehledy souvisejících nových veřejnoprávních povinností. „To zpřehlední regulatorní zátěž, kterou má nová norma přinést,“ dodává.

Alžběta Vejvodová

Vystudovala fakultu mezinárodních vztahů na Vysoké škole ekonomické v Praze. Od roku 2006 se věnuje ekonomické a právní žurnalistice. Pracovala nejprve v České televizi, od roku 2016 působí v mediálním domě Economia. Zde vystřídala několik pozic, pracovala mimo jiné jako právní analytik týdeníku Ekonom a vedla odborný magazín Právní rádce. Nyní je zástupcem šéfredaktora týdeníku Ekonom, kde se věnuje ekonomicky a právně laděným tématům a má na starosti právní rubriku a právní přílohy.

Partneři projektu

Organizátor

logo

Pod záštitou

logo logo logo

Partneři

logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo

Mediální partneři

logo logo logo logo logo logo logo logo