Česko patří k zemím, kde se nepodniká zrovna nejlépe. Ve studii Světové banky Doing Business, která hodnotí, jakým způsobem regulace a zákony ovlivňují podnikatelskou aktivitu, Česku patří 41. místo.

V roce 2019 se dokonce v žebříčku o šest míst propadlo. Předtím mu patřila 35. příčka. Zákony přijaté v loňském roce nicméně dávají naději, že by se přinejmenším největší bolesti, k nimž patří zejména zdlouhavé povolování staveb a obtížný rozjezd nového byznysu, mohly změnit k lepšímu. Česko přijalo nový stavební zákon, který má zkrátit a zefektivnit stavební řízení. A novela notářského řádu zase umožnila zakládat alespoň společnosti s ručením omezeným online. Obě tyto novinky se probojovaly mezi pětici norem nominovaných na Zákon roku 2021.

V anketě organizované advokátní kanceláří Deloitte Legal již potřinácté vybrala z české a unijní legislativní „změti“ nominační rada složená z právníků, podnikatelů a zástupců podnikatelských svazů, neziskového sektoru a právních novinářů pětici předpisů, které mají největší potenciál být přínosem pro podnikání v Česku. Absolutního vítěze z nich bude vybírat veřejnost.

V posledních letech výsledky ankety ukazovaly především to, jak důležitá je pro byznys online komunikace. Nejlepší legislativní novinkou roku přijatou v roce 2019 se tak stal zákon o právu na digitální služby, jehož cílem je zvýšit množství úkonů, jež mohou lidé s úřady vyřídit elektronicky. Loni zvítězila novela zákona o bankách, která otevřela možnost ověřovat totožnost lidí na internetu pomocí přihlašovacích údajů do internetového bankovnictví.

I v letošní pětici nominantů jsou zastoupeny takové předpisy, které podporují online komunikaci a digitální propojení státu s firmami a občany. Vedle novely notářského řádu umožňující online zakládání firem je mezi nominovanými také část novely zákona o soudech a soudcích zavádějící zveřejňování rozsudků okresních, krajských a vrchních soudů na internetu. A stavební zákon mimo jiné otvírá cestu k digitalizaci žádostí o povolování staveb.

Avšak život a legislativa neběží jen na internetu. Šanci stát se zákonem roku tak má také například takzvané milostivé léto, tedy část novely exekučního řádu, která umožnila zastavit nevymahatelné exekuce. A pětici adeptů na titul uzavírá ještě takzvaná evropská taxonomie udržitelnosti neboli katalog udržitelných ekonomických činností. O tom, která z těchto norem nejvíce přispěje k rozvoji byznysu, mohou zájemci hlasovat ode dneška. Vítězný předpis Deloitte Legal slavnostně oznámí 20. dubna.

Nový stavební zákon

Nebývá výjimkou, že na stavební povolení se čeká deset i více let. Česko se tak v povolování staveb ocitá prakticky na chvostu všech zemí světa. V žebříčku Doing Business mu v tomto ukazateli patří 157. místo ze 190 sledovaných zemí. Ke zlepšení tohoto výsledku nepomohlo ani šestadvacet novel, které od roku 2006 postupně upravovaly minulý stavební zákon.

Teprve loni po dlouhých diskusích parlament schválil zákon zcela nový, který má povolování staveb výrazně zjednodušit a urychlit. „Stavební řízení by se díky němu mělo zkrátit na jeden rok, předpis by měl omezit zbytečnou byrokracii a ulevit soudům a státní správě,“ upozorňuje prezidentka Unie podnikových právníků Marie Brejchová. Podle Ladislava Minčiče, který v nominační radě Zákona roku reprezentuje Hospodářskou komoru, přestane být díky novým pravidlům stavební řízení konečně brzdou ekonomického a sociálního rozvoje.

Hlavní přínos nového stavebního zákona vidí experti oslovení týdeníkem Ekonom především v tom, že integruje celý soubor dílčích řízení a procesů do jednoho povolovacího řízení. Takzvané dotčené orgány, jako je například hygiena, orgán územního plánování nebo památkáři, tak již nebudou své připomínky ke stavebním plánům předkládat separátně, ale v rámci jediného povolovacího řízení. „Tím odpadá velké množství napadání, soudních přezkumů a odvolávání vůči povolení,“ vysvětluje advokát z kanceláře Kinstellar Jan Lehký.

Nový zákon také řeší takzvanou systémovou podjatost, tedy stav, kdy novou výstavbu na svém území schvalují samy obce, v nichž se staví a jejichž radní někdy mají s pozemky vlastní plány. „Zákon integruje všechny stavební úřady, vytváří v nich jednotnou nezávislou strukturu s Nejvyšším stavebním úřadem v čele, speciálním odvolacím úřadem a prvoinstančními krajskými úřady,“ popisuje Lehký nové rozdělení pravomocí, které má zabránit průtahům.

Jenže právě tato novinka teď přináší největší ohrožení klíčové normy. Podle nového kabinetu jde o fatální oddálení veřejné správy od lidí mimo velká města. Nové vedení ministerstva pro místní rozvoj už proto zastavilo výběrové řízení na šéfa Nejvyššího stavebního úřadu a ministr Ivan Bartoš avizoval, že brzy předloží novelu, která novou strukturu stavebních úřadů opět zruší.

Přesto podle nominační rady stavební zákon mezi nejlepší předpisy uplynulého roku rozhodně patří. „V letošních nominacích představuje ve společnosti řady zajímavých, leč dílčích novel jediný komplexní rekodifikační předpis. Takový předpis není možné v naší soutěži přehlédnout, ať už se s ním identifikujeme, anebo mu leccos vytýkáme,“ upozorňuje Minčič.

A navíc kdyby vláda Petra Fialy změnu ve struktuře úřadů ze stavebního zákona vypustila, zůstane v něm i nadále řada novinek zefektivňujících a zrychlujících povolování staveb. „Kromě nezávislosti, sjednocení a transparentnosti rozhodování stavebních úřadů nový zákon přináší velká pozitiva, ať už jde o snížení počtu dotčených orgánů státní správy, digitalizaci, jednotné řízení a integraci postupů nebo o koncentraci námitek do jednoho řízení,“ připomíná viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a majitel společnosti Dostav František Chaloupecký.

Online zakládání firem

Druhým předpisem nominovaným na Zákon roku 2021 je novela digitalizující významnou část notářské činnosti. Ta mimo jiné od ledna zavedla možnost založit společnost s ručením omezeným plně online. „Bezpečně, rychle a bez nutnosti fyzické návštěvy jde založení s. r. o. u notáře vyřídit v rámci jedné hodiny,“ říká k novele notářského řádu prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer.

Nejde ale jen o nové firmy, z dalších novinek v předpisu obsažených budou moci těžit všichni podnikatelé. Na dálku prostřednictvím videokonference díky ní budou moci vznikat notářské zápisy z valných hromad, jednodušší bude ověřování elektronických podpisů. Jako nástroj proti krádeži obchodních společností, ke kterým docházelo falšováním ověřovací doložky, zavedla novela evidenci ověřených podpisů v elektronické podobě.

„Zlepší se tak správa obchodních korporací a kvalita podnikatelského prostředí a přitom jsou zachovány odpovídající bezpečnostní standardy,“ míní Brejchová z Unie podnikových právníků.

Novela rovněž zavedla Sbírku dokumentů, ve které jsou evidovány notářské zápisy sepsané v elektronické podobě i notářské zápisy vzniklé převodem z notářských zápisů sepsaných v listinné podobě do elektronické podoby. Do sbírky dokumentů je možné nahlížet skrze vzdálený přístup zadáním pořadového čísla a data sepsání notářského zápisu. Nejen podnikatelé pak jistě ocení, že po přihlášení na portál Notářské komory si budou moci vyhledat notáře, který má právě volno a může se jejich požadavku online věnovat.

„Každé rozšíření cest k zahájení podnikání nebo k dosažení větší operativnosti při prosazování vlastnických práv je pozitivním krokem,“ komentuje novelu Minčič a dodává: „Notáři by navíc měli být garanty zákonnosti prováděných úkonů, a tedy i minimalizovat případná zamítání návrhů na zápis ze strany rejstříkových soudů.“ I to podnikatelům usnadní práci.

Kompas firem na cestě k udržitelnému podnikání

Třetím nominovaným předpisem je nařízení Evropské unie stanovující kritéria pro určení ekonomických činností, jež přispívají ke zmírňování klimatických změn. Předpis, pro nějž se vžilo zkrácené označení taxonomie, vytyčuje základní směr, kterým se bude ubírat ekologická transformace Evropské unie a jejích členů. Vstupuje do celé řady podnikatelských aktivit, od lesnictví přes zpracovatelský průmysl a energetiku až po výstavbu budov a infrastruktury.

Z taxonomie je tak například možné vyčíst, že aby mohl být plast přijatelný pro životní prostředí, musí být vyroben z recyklovaných surovin. Dále předepisuje také například to, že firmy musí dbát na vysokou trvanlivost svých výrobků. „Konkrétní kritéria jsou teď stanovená pro obory nejvíce relevantní z hlediska prvních dvou environmentálních cílů – ochrana klimatu a adaptace na klimatickou změnu. Teprve vznikají kritéria z hlediska zbylých čtyř environmentálních cílů, tedy voda, oběhové hospodářství, ochrana proti znečištění, biodiverzita,“ popisuje partner Deloitte Legal a předseda nominační rady ankety Zákon roku Tomáš Babáček.

Pro firmy nabývá taxonomie na významu zejména ve chvíli, kdy se rozhodnou získat peníze na modernizaci svých provozů. V takovém případě kritéria taxonomie ovlivní, jak se banky budou dívat na její žádost o úvěr nebo jaké dotace od státu či z Evropské unie budou moci podniky na své projekty získat. Většina bank v Česku už tak například přestala poskytovat půjčky na projekty spojené s uhlím.

Postupně by měla taxonomie ovlivňovat i výrobu dalších produktů. „Jako příklad je možné uvést dopravní prostředky. Pro výrobce a jejich dodavatelské řetězce je klíčové vědět, jaké typy dopravních prostředků budou podporovány nebo naopak upozaděny – typicky dieselový pohon versus bateriový pohon,“ uvádí Chaloupecký.

Taxonomie tak důrazně vstupuje i do odvětví, která dosud příliš regulována nebyla. Navíc mění celý koncept podnikatelského myšlení. Jeho cílem nebude už jen prosté dosahování zisku, bude potřeba brát ohled na ekologické i sociální dopady podnikání. „Na tuto agendu je důležité najít prostor. Není důvod vyčkávat. Právě naopak, je to třeba řešit teď, jinak firmám a celé naší společnosti ujede vlak,“ upozorňuje Babáček. Taxonomie totiž neovlivní jen dostupnost úvěrů, ale i to, jak a co lidé nakupují.

Milostivé léto

Mezi pětici nominovaných legislativních počinů loňského roku se probojovala také část novely exekutorského řádu označovaná jako milostivé léto. Ta umožnila lidem, kteří uvízli v dluhové pasti, zbavit se v období od loňského října do letošního ledna dluhů vůči státu. Stačilo vyplnit žádost a zaplatit původní částku dluhu. Stát pak prominul úroky a jiné příslušenství, jako například náklady na exekutora.

Milostivé léto tak řeší dlouhodobý celospolečenský problém s nemožností zastavit nedobytné exekuce, na nějž už v minulosti upozorňovala i sama Exekutorská komora. „Poměrně vysoké procento občanů žijících pod neustálým tlakem exekučních řízení neprospívá společnosti jako celku. Tito lidé často přežívají v šedé zóně ekonomiky, nejsou motivováni hledat si standardní zaměstnání s oficiálním, zdaněným příjmem ani dosahovat vyšších výdělků,“ vysvětluje advokátka a členka nominační rady Zákona roku Monika Čírtková.

Návrat alespoň části dlužníků do legální ekonomiky je tak velmi žádoucí. Kromě dlužníků ulevuje milostivé léto také zaměstnavatelům, a to zejména ve výrobních oborech, které se potýkají s vysokou mírou zaměstnanců v exekuci. „Pokud má zaměstnavatel více zaměstnanců v pracovním poměru, jichž by se exekuce mohly týkat ještě řadu měsíců, a s využitím milostivého léta budou tyto exekuce ukončeny, mzdová agenda takového zaměstnavatele pocítí výraznou úlevu,“ míní Minčič.

Přijetím milostivého léta stát podle nominační rady Zákona roku prokázal odvahu postavit se k problému dluhových pastí jinak než dosud a jít příkladem. „Dobrovolné zapojení soukromých subjektů je signálem, že novela je přijímána pozitivně i na straně některých dalších věřitelů,“ uvádí Čírtková.

Zveřejňování rozsudků nižších soudů

Posledním nominovaným předpisem je část novely zákona o soudech a soudcích navržená v rámci pozměňovacího návrhu poslanců Taťány Malé a Jakuba Michálka. Novela ukládá okresním, krajským a vrchním soudům povinnost zveřejňovat anonymizované verze rozsudků ve veřejně přístupné online databázi.

„Náš právní řád už dlouho předpokládá, že ve skutkově podobných věcech by se mělo rozhodovat obdobně. Ne vždy se tak ale v praxi děje. Čistě proto, že lidé, kteří se soudí, jejich advokáti, ale ani soudci často nevědí, jak v podobných věcech rozhodovaly soudy předtím,“ upozorňuje partner v advokátní kanceláři Holubová advokáti Štěpán Holub.

V Česku se doposud paušálně zveřejňovaly jen rozsudky nejvyšších soudů a Ústavního soudu. Povinnost zveřejňovat všechny rozsudky nižších soudů v zákonech nebyla. Neexistovala ani žádná jednotná databáze, kde by byla alespoň některá zásadní rozhodnutí k dohledání. „I texty rozhodnutí nižších soudů přitom mohou být zásadním přínosem pro kultivaci celého právního systému a společnosti,“ myslí si Lukáš Králík, právník působící ve státní správě, který dlouhodobě myšlenku zveřejňování všech soudních rozhodnutí prosazuje. Zveřejňování podle něj posílí i transparentnost soudnictví a důvěru lidí v soudní systém.„

Některé věci se k vyšším soudům vůbec nedostávají. Třeba proto, že lidé nemají čas čekat ještě na další soudní rozhodnutí. V těchto případech budou advokáti schopni porovnat své závěry s publikovanými rozsudky nižších soudů. Každé takové srovnání představuje pro advokáta vítanou možnost nabídnout klientovi vyšší kvalitu poskytnuté právní pomoci,“ míní Holub.

Ve výsledku by tak z povinného zveřejňování rozsudků měly těžit i firmy. „Jde určitě o velmi pozitivní záležitost, která napomůže znát postoj soudu ke konkrétním tématům. Současně bude klást výraznou odpovědnost na soudy a tlak na vyšší kvalitu rozhodování a též odůvodnění rozhodnutí. To je pro byznys prostředí dobrou zprávou,“ říká místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a podnikatelka Pavla Břečková. Hlavní přínos stavebního zákona vidí experti především v tom, že integruje celý soubor dílčích řízení do jednoho.