Jednorázovým plastům odzvonilo

Se začátkem zákazů jednorázových plastů vydala Evropská komise pokyny, které vyjasňují problematické otázky této zcela nové regulace. Naléhavost situace ohledně plastů potvrzuje i Evropská agentura pro životní prostředí, jež ve své zprávě popisuje, že plasty nejsou pouze problémem znečištění, ale také problémem klimatické změny. Jejich uhlíková stopa je příliš vysoká, a tedy v rozporu se strategií bezemisního hospodářství. Významný podíl na využívání plastů má zejména textilní průmysl, který proto čekají zásadní legislativní změny.

Společně se zákazem uvádění jednorázových plastů na trh Evropské unie vydala Evropská komise pokyny týkající se plastových výrobků na jedno použití. Tento dokument upřesňuje některé doposud nejasné aspekty, jako například jaké polymery je možné považovat za přírodní, aby na produkty z nich vyrobené nebyl následně uvalen obecný zákaz. Veškeré pokyny jsou podložené několika studiemi, jejichž autoři se zabývají například specifickými definicemi výrobků podléhajících směrnici, obecnějšími aspekty jednorázových plastů či tabákovými výrobky.

Evropská agentura pro životní prostředí vydala report „Plasty, oběhové hospodářství a životní prostředí Evropy“. Jak název napovídá, dokument se zabývá vlivem plastů na životní prostředí, zejména pak jejich rolí v oběhovém hospodářství. Poukazuje na nárůst míry využití plastů a v datech připomíná, že jejich role je stran materiálových a odpadových toků nadále zásadní. Z toho důvodu je plastům i v rámci oběhového hospodářství věnována patrně největší pozornost.

Report zmiňuje řadu iniciativ EU, jež se na řešení problémů spojených s plasty podílí, a upozorňuje, že o to více je dnes potřeba tyto iniciativy koordinovat za účelem efektivního postupu. Závěrem jsou pak v dokumentu vytyčeny tři hlavní cesty k oběhovému hospodářství plastů, jimiž jsou jejich „smart“ používání, důraz na možnost cirkulárního použití a využívání obnovitelných materiálů společně s dekarbonizací v daném segmentu.

Evropská agentura pro životní prostředí se mimo jiné zaměřila na materiálový tok, jehož významný dopad na životní prostředí se začal projevovat až v nedávné době. Pozornost byla upřena především na textil, jehož objem se v posledních desetiletích exponenciálně navýšil a spolu s ním i podíl plastů, jež jsou při výrobě textilu potřeba. Jak uvádí zpráva, koncem 90. let 20. století již polyester překonal bavlnu a stal se v rámci celkové výroby textilu převažujícím materiálem.

Zmíněná zpráva poukazuje na dopady na životní prostředí v průběhu životního cyklu syntetických textilních výrobků a uvádí také porovnání dopadů a náročnosti textilu v závislosti na výrobním materiálu. Na druhé straně již dříve označila Evropská komise v Novém akčním plánu oběhového hospodářství textil za prioritní kategorii, a to na základě jeho „oběhového potenciálu“. I zde jsou představeny tři cesty ke zvýšení oběhovosti a i zde jsou tyto cesty obdobné jako v případě plastů obecně, tedy zvýšení udržitelnosti používaných materiálů, vylepšený sběr, opětovné použití a recyklace textilu a navrch také efektivní kontrola emisí takzvaných mikroplastů.

Textilní sektor čekají v nejbližší době zásadní environmentální změny: od roku 2025 budou muset členské státy zajistit tříděný sběr textilu, přičemž komise ještě tento rok vydá strategii pro udržitelnost textilního průmyslu.

Plasty a jejich dopad na životní prostředí jsou předmětem i další zprávy agentury pro životní prostředí. Zabývá se emisemi skleníkových plynů v průběhu životního cyklu plastů a jejich náročností na přírodní zdroje jakožto nezamýšlenými vedlejšími efekty jejich výroby. Jedním z řešení je využití bioplastů, tedy plastů, při jejichž výrobě je využívána biomasa. Ani toto řešení nemusí být nicméně jednoznačně pozitivní, jelikož výroba takových plastů má zároveň nároky na udržitelnost v jiných oblastech. Je proto potřeba tuto variantu před jejím rozsáhlejším prosazováním důkladně vyhodnotit. Zároveň je jisté, že ani bioplasty nečeká lehká cesta.

Kryštof Dosoudil

Kryštof Dosoudil je advokátním koncipientem v Deloitte Legal v Praze od roku 2018. Kryštof je členem nemovitostního týmu a zaměřuje se na stavební právo a právo životního prostředí, zejména vodní právo. V rámci své praxe se Kryštof podílel také na poskytování právního poradenství spojeného s nájemními smlouvami a nemovitostními transakcemi včetně due dilligence. V minulosti se dále věnoval právu zadávání veřejných zakázek a poradenství v oblasti odpadového hospodářství. Kryštof poskytuje právní služby jak soukromým společnostem a investorům, tak subjektům z veřejného sektoru.

Partneři projektu

Organizátor

logo

Pod záštitou

logo logo logo

Partneři

logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo

Mediální partneři

logo logo logo logo logo logo