Nejen v západních zemích, ale i v rozvíjejících se státech, jako je Kazachstán, Ázerbájdžán či Rwanda, se podniká lépe než v Česku. Vyplývá to ze žebříčku Světové banky Doing Business. Extrémně časově náročné je v Česku v porovnání s jinými zeměmi začít podnikat, ale také třeba vymáhat pohledávky. Zvlášť malé a střední podniky, které za sebou nemají aparát právníků, pak dusí byrokracie. Podle propočtů Liberálního institutu jí malá česká firma stráví 223 hodin ročně. To je práce pro jednoho člověka na plný úvazek téměř na šest týdnů.

„Pro malé firmy je to obrovská zátěž. Buď musí vzít na vyplňování formulářů svým zaměstnancům čas a energii, kterou by mohli věnovat podnikání, anebo to za velké peníze outsourcovat a pořídit si na tuto práci poradce, kteří to udělají za ně,“ říká viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Celá ekonomika v důsledku toho přichází zhruba o 70 miliard korun ročně.

Česko se nicméně i pod tlakem mezinárodních organizací, jako je Světová banka nebo OECD, snaží administrativní zátěž snižovat a přijímat zákony, které místo přidávání dalších povinností občanům a podnikatelům uleví. V minulosti si tak i v mezinárodním hodnocení vysloužila pochvalu například daňová reforma, která zrušila progresivní zdanění příjmu a zavedla jedinou, 15procentní sazbu daně.

Nejde ale jen o velké reformy. Rozptýlit skepsi podnikatelů vůči státu a poukázat i na drobnější pozitivní trendy v regulaci se už dvanáctým rokem snaží Anketa Zákon roku pořádaná advokátní kanceláří Deloitte Legal. Nominační rada složená z právníků, zástupců byznysu a novinářů vybírá ze zákonů a novel přijatých v uplynulém roce pětici těch, které podnikatelům nejvíce pomohly. Z nich pak absolutního vítěze vybírá veřejnost.

Nejlepší legislativní novinkou roku přijatou v roce 2019 se tak stal zákon o právu na digitální služby, který má zvýšit množství úkonů, jež mohou lidé s úřady vyřídit elektronicky. O rok dříve zvítězila novela, která urychlila výstavbu dopravní, vodní a energetické infrastruktury.

Letos byla práce nominační rady těžší než jindy. Českem se totiž loni prohnala legislativní smršť – zákonodárci přijali nejvíce zákonů za posledních deset let. Bylo jich 129, to je o 52 více než v roce 2019. Pět nominandů se ale nakonec vybrat podařilo. Jsou mezi nimi zákony z dílny vlády, ale i takové, jejichž vznik na popud veřejnosti iniciovali poslanci. O tom, který z nich nejvíce přispěje k rozvoji byznysu, mohou zájemci hlasovat od 1. února. Vítězný předpis Deloitte Legal oznámí ve druhé polovině dubna.

Nový způsob identifikace lidí na internetu

Prvním z předpisů, z nichž mohou lidé vybírat nejlepší legislativní počin uplynulého roku, je novela zákona o bankách. Předpis, u jehož zrodu stála Česká bankovní asociace a ICT unie, má usnadnit identifikaci lidí na internetu. Umožní při komunikaci se státem či firmou prokázat totožnost s pomocí přihlašovacích údajů do internetového bankovnictví.

Jak to bude fungovat v praxi? Jeden klik na odkaz umístěný třeba na webu distributora elektřiny přesměruje zákazníka na stránky banky, kde se přihlásí stejně jako do internetového bankovnictví. Právě znalostí svých přihlašovacích údajů prokáže totožnost a banka už pak automaticky distributorovi elektřiny nebo obdobně jakékoliv jiné společnosti pošle jméno, příjmení a v případě potřeby i další informace o přihlášeném.

E‑shopům a firmám dá bankovní identifikace jistotu, s kým na dálku jednají. To usnadní mimo jiné nákupy na splátky. „U některých platebních metod, jako jsou splátky nebo Mall Pay, by mělo dojít k rychlejšímu schválení žádosti,“ říká manažer služeb Mall Martin Lakomý. Používat se novinku chystají také například pojišťovny.

Nejde ale jen o soukromý sektor, snahy využít bankovní identifikaci se objevují i na straně státu. Přihlašovat se pomocí údajů z internetového bankovnictví se bude dát například do Portálu občana, přes nějž si lidé mohou zažádat například o výpis z rejstříku trestů anebo z bodového hodnocení řidiče. Nový způsob přihlašování do Portálu občana by mohly první banky nabídnout během několika týdnů. Akreditaci od ministerstva vnitra, která je k tomu zapotřebí, už loni získaly Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka. Další banky o ni mají zažádáno.

Soukromé společnosti, které budou chtít tuto identifikaci využít, budou muset s bankami uzavřít obchodní dohody a upravit své informační systémy podle bankovních standardů. „Předpokládáme, že to na úrovni soukromých společností bude nabíhat ve třetím čtvrtletí tohoto roku,“ říká Pavel Kolář, který má projekt bankovní identifikace na starosti v rámci České bankovní asociace.

Firmy budou muset bankám za službu zaplatit poplatek. Pro spotřebitele ale bude nový způsob dálkové identifikace bezplatný a nebudou k němu potřebovat žádné speciální vybavení. Postačí jen počítač nebo telefon s připojením k internetu.

Možnost zpětného uplatnění daňové ztráty

I do tvorby zákonů se loni výrazně promítla pandemie koronaviru. Ta se stala v řadě případů motorem legislativních změn. A vyústila také ve vznik druhého z nominovaných předpisů – novely daňových zákonů, díky níž mohou podnikatelé ve ztrátě získat peníze tím, že stát požádají o vrácení daně zaplacené v minulosti.

„Je to liberální zákon pro mimořádnou situaci – umožňuje započíst nynější zcela pochopitelné ztráty proti dřívějším ziskům. Není to žádná dotace, nýbrž rozložení problému, který dnes leckdo má, v čase. Poskytuje podnikatelům prostor pro přežití a vzpamatování se z uzavírek,“ říká o novele soudce Nejvyššího správního soudu Karel Šimka. Ten spolu se svou kolegyní Barbarou Pořízkovou tuto novinku k nominaci na Zákon roku doporučil.

Už před loňskou novelou měli podnikatelé možnost odečíst ztrátu z budoucích zisků a snížit si tak daně ve chvíli, kdy se ze ztráty vrátí do zisku. Toho by se ale už v nynější krizové situaci nemuseli dožít. „Je to významná pomoc pro nynější dobu, ale může jít i o koncepční řešení jiných podobných situací v budoucnu, například živelných pohrom, nehod či požárů u malého i velkého podnikatele,“ uvádí člen Prezidia Komory daňových poradců Jiří Nesrovnal.

Novelu je třeba ocenit i z hlediska legislativního. „Při přípravě byly zohledněny připomínky z praxe. Novela se tak bude u podnikatelů lépe a jednodušeji aplikovat,“ dodává Nesrovnal. O vrácení daně zaplacené v letech 2019 a 2018 si podnikatelé mohou požádat v rámci daňového přiznání.

Avšak možnost uplatnění daňové ztráty není neomezená. Minulé základy daně si podnikatelé mohou snížit maximálně o 30 milionů korun, a to v souhrnu za obě předcházející zdaňovací období. Limit do zákona předloženého ministerstvem financí přidali poslanci. Báli se totiž, aby novinku nevyužily nadnárodní korporace k vyvádění zisků z Česka.

„Je to drobná chybička na kráse. Ale už jenom to, že ten institut existuje, je dobré,“ říká o výsledku ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič.

„Suchá“ novela vodního zákona

Do pětice předpisů nominovaných v soutěži Zákon roku se dostala také novela vodního zákona přijatá loni v prosinci. Ta má usnadnit boj se suchem, které v posledních letech stále častěji sužuje nejen Česko, ale i celou střední Evropu. Díky novele budou vznikat státní a regionální plány pro boj se suchem. „Novela konečně dává úředníkům k dispozici jasný, a nikoli chaotický návod, jak za období sucha jednat,“ vysvětluje přínos novely Jiří Wanner, expert na odpadní vody z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Zákon řeší i praktické problémy, mezi jinými například stanoví pravidla řešení odpadních a srážkových vod, a ruší povinnosti způsobující zbytečnou zátěž podnikatelům, zejména povinnost čistit a platit za odpadní vody z odlehčovacích komor čistíren odpadních vod. Právní úprava těchto komor byla nedostatečná. „Bylo kolem ní hodně zmatků,“ uvádí Vilém Žák, ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky. Úloha odlehčovacích komor, které primárně odvádějí přívalovou dešťovou vodu, v posledních letech spolu s výkyvy počasí výrazně vzrostla. „Odlehčovací komory jsme zdědili po předcích, ti tolik znečištění ještě neřešili,“ doplňuje Wannera a dodává: „Jejich vylepšení retenčními nádržemi a možností vrácení zachycené vody do čističek nicméně vyžaduje obrovské náklady.“

Avšak kritici novele vyčítají, že stále považuje za zdroje pouze vody povrchové a pozemní, nikoli ty odpadní. Průmyslové podniky tak vodu po použití vyčistí a vypustí. Ani nová legislativa její opětné využití neumožňuje. „O tomto se diskutuje dlouhodobě, věřím, že příští novela už využití odpadní vody přinese a sníží tak tlak na odběr vody z přírodního koloběhu,“ dodává Žák.

Technické normy zdarma

Tisíce korun za poplatky za technické normy ušetří od letoška elektrikáři, stavaři a další živnostníci. V Česku totiž od ledna platí novela zákona, díky níž získali všichni koncoví uživatelé bezplatný dálkový přístup k technickým normám, jejichž závazné užívání stanoví zákon. Agentura, která normy spravuje, ročně za poplatky utrží na 90 milionů korun. Nově je budou za žadatele hradit úřady, které používání norem nařídily.

„Technické normy jsou naprostý základ pro firmy i živnostníky v řadě odvětví, aby mohli vůbec působit na trhu. Typickým příkladem je stavebnictví. Tam je řada podmínek stanovených v normách přímo zákonnou povinností a stavebník nemá jinou možnost než se jimi přímo a přesně řídit,“ upozorňuje Radek Špicar ze Svazu průmyslu a dopravy. Vedle stavebnictví se odkazy na normy objevují také v oblastech týkajících se ochrany životního prostředí, hygieny a bezpečnosti. Často také stanovují požadované parametry výrobků.

„V českém právním řádu existuje bezmála 50 právních předpisů, které odkazují na více než čtyři tisíce technických norem,“ říká advokát Deloitte Legal Ivan Telecký.

Přístup k normám byl doposud zpoplatněný kvůli ochraně autorských práv. Souviselo to se závazky, které Česku plynou z členství v mezinárodních normalizačních organizacích. „V souladu s těmi je však také možné zajistit přístup k technickým normám prostřednictvím takzvaného státem sponzorovaného přístupu,“ dodává Telecký. A právě tento přístup novela zákona v Česku zavedla.

Podnikatelé novinku oceňují. „Pokud stát nařizuje, že se mají lidé něčím řídit, nemůže zároveň zveřejnění těchto podmínek zpoplatnit,“ míní generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec. Poplatky za přístup k technickým normám už ostatně podnikatelům promíjí většina evropských zemí.

Novela zákona o technických požadavcích na výrobky, která poplatky odbourala v Česku, se stala čtvrtým předpisem nominovaným na nejlepší legislativní počin roku.

Flexibilnější pracovní vztahy

Pátým zákonem, který má šanci stát se nejlepší legislativní novinkou loňského roku, je zákoník práce. Na jeho schválení podnikatelé čekali pět let. Při hledání politické dohody se novela hodně zúžila. Nakonec přinesla hlavně praktické změny. Upravila tak například pravidla pro doručování pošty zaměstnancům, kteří nově budou muset mimo jiné firmě sdělit adresu, na niž jim má zasílat písemnosti včetně potenciální výpovědi. Pokud si na ní nebudou poštu přebírat, bude se i tak považovat za doručenou.

Zaměstnavatelé nejvíce oceňují změny v systému výpočtu dovolené. Ten starý byl často nespravedlivý, například k zaměstnancům na zkrácené úvazky nebo k těm, kteří nepracují osm hodin denně, ale mají v jednotlivých dnech různě dlouhé směny. „Když měl zaměstnanec dovolenou v den, kdy měl dlouhou směnu, neodpracoval 12 hodin. Když ale jeho kolega měl dovolenou v den s krátkou šestihodinovou směnou, neodpracoval jen šest hodin. Oba nicméně přišli o den dovolené,“ vysvětluje spoluautor novely a bývalý náměstek ministryně práce a sociálních věcí Petr Hůrka. Od ledna se proto dovolená už nepočítá po celých dnech, ale po hodinách. Oba zaměstnanci z uvedeného příkladu by tak měli ze zákona nárok na 160 hodin dovolené.

Lidem pracujícím na zkrácený úvazek zase pomůže, že ze zákoníku zákonodárci vyškrtli povinnost odpracovat alespoň 60 směn za rok, aby zaměstnanec získal nárok na celou dovolenou. I to zakládalo mezi pracovníky na nerovnost. Ten, kdo odpracoval 60 směn, měl nárok na 20 dní dovolené. Kdo jich měl ale jen 59, získal jen několik jednotlivých dnů volna.

„Zavedení změn ve výpočtu dovolené vidím jako velmi pozitivní. Jedná se o čistou matematiku. To znamená, umíme‑li dobře počítat, dopočítáme se jednoho jasného výsledku a vyhneme se jakýmkoli nepřesnostem, dohadům a potenciálním sporům,“ uvádí vedoucí právního oddělení obchodního řetězce Tesco Ivana Fára.

Starostí ale novela firmám ubrala i jinde. Příkladem jsou nová pravidla pro sdílení pracovního místa mezi zaměstnanci na zkrácené úvazky. Zatímco dřív platilo, že zaměstnavatel musel předat těmto lidem dva týdny předem rozpis směn, podle nové právní úpravy si je mezi sebou rozvrhují sami. Zaměstnavateli jen dva dny předem dají harmonogram, aby věděl, který z nich kdy bude pracovat. A firma se s nimi také může dohodnout, že pokud jeden z nich na svou směnu nenastoupí, druhý bude mít automaticky povinnost za něj zaskočit. Ani to stará pravidla neumožňovala.

„Já osobně hodnotím novelu zákoníku práce jako jeden z dalších v řadě krůčků k větší flexibilitě v pracovněprávních vztazích,“ uzavírá Fára.

Autoři: Alžběta Vejvodová, Petr Býma