„Dej si pozor, aby se tvá přání nenaplnila“, zvoní mi hlavou, když si připomenu volání českých podnikatelů po digitalizaci státní správy.
Po řadě parciálních počinů jako byly datové schránky nebo některé interaktivní formuláře přichází možná průlom. Do pěti let by měla být zdigitalizovaná veškerá státní správa v Česku. Už za rok by měla být zdigitalizovaná tvorba a publikace právních předpisů, základního regulatorního nástroje pro řízení státu i občanů a firem.
11. ročník Zákona roku s podtitulem Regulace v digitální době zahajujeme ale ve dnech, kdy český stát ruší zakázku na digitalizaci agendy dálničních známek, s pachutí nehospodárnosti a rozčarováním z absence konsensu nad tím, jak by měl stát nakládat se soukromými údaji o pohybu řidičů. V letošních nominacích nefiguruje jen zákon o právu na digitální služby, ale i další z řady nálezů Ústavního soudu, který digitalizační počiny státu pravidelně vrací do ústavních mantinelů. Digitalizace českého státu rozhodně nebude levná ani bezbolestná. Řadu starých témat, jako principy právního státu, ochrana soukromí či přístup k bohatství obnaží digitalizace v novém světle. Budeme toho o nás zakrátko vědět víc, než bychom si přáli. Víc, než kdy před tím, budeme potřebovat stabilitu institucí, které jsme po desítky let vytvářeli.
Naše volání se tedy ale naplní a je to dobře, protože digitalizace nám umožní zacílit pozornost na nové, větší výzvy. Na přeorientování kapacit státu i firem do rychlejšího zavádění úžasných inovací. Na strukturální ekologickou modernizaci průmyslu. Na vyrovnání se s demografickou proměnou společnosti. Na redefinování role Evropy na nové geopolitické scéně.
Minulý ročník jsme vyprávěli příběhy Doby evropské a Doby inovativní. Digitalizace vytváří prostor, aby tyto příběhy pokračovaly. Digitalizace není cíl, ale nutný prostředek. Digitalizací to nekončí, ale začíná.
Šťastnou volbu témat při hlasování Zákona roku 2019 a úspěšné kroky naší cestou jedniček a nul!
