Přichází cirkulární revoluce

Jestliže podnikatelé, resp. výrobci mohli dosud z nejrůznějších důvodů nad změnami v regulaci s klidem mávat rukou, protože povětšinou neznamenala podstatný zásah do jejich core businessu (mnozí mají jistě stále v paměti například nedávnou hysterii kolem ochrany osobních údajů), pak je nutno podotknout, že chystaný přechod k oběhovému hospodářství může ve výrobním sektoru znamenat milník, který hráče na trhu rozdělí na úspěšné a ty ostatní.

Jelikož primárním cílem oběhového hospodářství je nahrazení přírodních zdrojů ve výrobě druhotnými surovinami a potažmo ochrana životního prostředí jako taková, je třeba tmářům a škarohlídům nalít čistého vína. Byť přechod na oběhové hospodářství není zatím vnímán jako mainstreamová záležitost, jedná se o jednu z největších výzev a změn v ekonomice za poslední dekády a lze jej považovat za revoluci v přeneseném slova smyslu. V každém případě není tedy radno „cirkulárku“ považovat za výstřelek ekoteroristů či greenwashing ani za marketingovou příležitost, popř. módní hit. Je to realita, kde jde v první řadě o (váš) business.

Na rozdíl od politické revoluce, která bývá jevem náhlým a nečekaným, jež přináší rychlou změnu zavedených pořádků a z toho pramenící nejistotu, mají aktéři nastávající cirkulární revoluce zcela luxusní pozici. Za prvé je jisté, že tento převrat nastane, za druhé je známo, kdy nastane, a za třetí je možné se na novou situaci s předstihem adaptovat.

O co tedy konkrétně jde a jak si zajistit prosperitu i „po převratu“? Klíčem k úspěchu je nečekat, až něco podnikne vláda, komory či svazy. Změna musí nastat přímo u samotných výrobců, v přehodnocení vizí, strategií a přenastavení business modelů a plánů. Pokud výrobní společnosti v minulosti mohutně investovaly například do plánovaného zastarávání výrobků, do tzv. kazítek a jiných hardwarových či softwarových opatření uměle zkracujících životnost výrobků, nebo výhradně do snižování energetické náročnosti spotřebičů, budou muset dříve či později kormidlem otočit o sto osmdesát stupňů. Důvodem je, že stěžejním faktorem oběhového hospodářství je důraz na takové vlastnosti výrobků, jako jsou opravitelnost, trvanlivost, modernizovatelnost a opětovná použitelnost. 

Ve světle těchto požadavků, definovaných v příslušných evropských směrnicích, bude hrát v éře oběhového hospodářství zásadní roli eco-design, resp. circular-design, neboť požadované schopnosti výrobků, komponentů a materiálů jsou odvislé především od počátečního návrhu výrobku. Je-li tedy otázkou, kde nejlépe začít, pak z průzkumu prezentovaného Evropskou komisí vyplývá, že prioritou výrobních podniků by mělo být přijetí a aplikace „circular-design guidelines“. Ty by se měly v prvé řadě vztahovat na prodloužení životního cyklu a opětovnou použitelnost výrobků a komponentů a ve druhé řadě na zavádění snadno odstranitelných konektorů nebo modulárních produktových struktur.

V návaznosti na zmiňovanou studii byla vytvořena metodologie umožňující výrobcům provést analýzu, do jaké míry stávající design výrobků vyhovuje požadavkům z perspektivy oběhového hospodářství a jaká opatření či zásady musí být přijaty, aby daný výrobek tyto požadavky lépe splňoval. Výsledkem je třicet tři „circular-design guidelines“ rozdělených do pěti tematických skupin, s nimiž lze při definování potřebných vlastností u nejrůznějších výrobků pracovat.

Je důležité, aby si výrobci včas uvědomili, že „cirkulárka“ už roztočila své kolo a že štěstí bude přát připraveným.


Text byl publikován v Hospodářských novinách 13. března 2019.

Partneři projektu

Organizátor

logo

Pod záštitou

logo logo logo

Partneři

logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo

Mediální partneři

logo logo logo logo logo logo