Doba evropská a doba inovační

Současná doba evropská je jiná a čeští podnikatelé potřebují fungovat jinak, než fungovali dřív, aby z ní vytěžili maximum. Aby v ní plně rozvinuli svůj potenciál a pevně do ní otiskli českou stopu.

Příběh 1: „Evropské předpisy neřeším. Směrnice upečené v Bruselu už neovlivním a jsou vlastně o ničem, dokud nebudou převedené do českých závazných předpisů. A české předpisy jsou vlastně taky o ničem – většinou jen transponují už něco upečeného v Bruselu.“ Zní vám to bláznivě? Přesto je to logika řady českých podnikatelů, kteří se 15 let od vstupu Česka do Unie stále nedokázali zorientovat v době evropské. (Řada z nich to naopak zvládla skvěle a využívají potenciál největšího bezbariérového ekonomického prostoru na Zemi).

Doba evropská je jiná, než byla doba česká. Je složitější, vstupuje do ní víc aktérů, rozpohybovat v ní věci vyžaduje diametrálně větší úsilí, o to větší vliv a příležitosti (a problémy) v ní vznikají. Většina podnikatelské regulace dnes vzniká dvoufázově – hlavní pravidla vznikají v Bruselu, doladění a exekuce pak probíhá doma. V obou fázích může dojít k zásadním chybám, proto musí podnikatelé u obou být. Zapojovat se do průzkumů Komise při vyhodnocování současné regulace a při tvorbě regulace nové. Obracet se na unijní úřady s dotazy a podněty. Znát a využívat svá práva zakotvená přímo a pouze v předpisech evropských…

Příběh 2: Firma vyvinula léčební „hodinky“, které snímáním tělesných funkcí řídí dávkování léku na míru pacienta. Tím ho nejen chrání před vedlejšími účinky léku, ale i šetří veřejné rozpočty. Po prvotní identifikaci regulatorních překážek přišli výrobce, univerzita, pojišťovna a regulátor v regulatorní laboratoři na způsob, jak hodinky uvézt rychle do praxe a sledovat jejich účinnost na zdraví a rozpočty. Protože výsledky vypadají slibně, dohodli se na podpoře dalšího vývoje hodinek z veřejných rozpočtů a na urychlení jejich masivního rozšíření mezi pacienty. 

Nebo tak nějak by to mohlo být.

V době inovační se nám nezřídka zatočí hlava. Z možností, které nové technologie přinášejí – a z nových rizik nepopsaných rozměrů. Zákony tvořené měsíce a roky ale nejsou regulatorním nástrojem, který dokáže inovace podporovat a správně řídit (a rozhodně je nedokáže ani zastavit). A nikdy nebyly. Jenže s exponenciálním nárůstem výpočetní kapacity přichází podnikatelé s inovacemi daleko rychleji než dřív, a nůžky mezi technologickými možnostmi a limity klasických předpisů se rozevírají.

Zákon jako klasický regulatorní nástroj umírá. Zákon bude dál určovat základní rámec podnikatelských pravidel a zajišťovat základní společenskou stabilitu. Stále častěji nás však budou obklopovat nové regulatorní nástroje, které přeberou rozhodující roli v ochraně před negativními technologickými či společenskými jevy a ve vytváření a řízení nové infrastruktury. 

Tak jako vyvíjíme nová vozidla a léky, potřebujeme si osvojovat nové regulatorní nástroje. Potřebujeme se oprostit od přístupu „zreguluj a zapomeň“. Potřebujeme adaptivní regulaci, která reaguje na problémy pohotově, způsobem a v míře, jež jsou adekvátní adresovaným problémům. Potřebujeme se zaměřit na výsledky, spíš než na formu. Segmentovat regulatorní požadavky podle velikosti příjemce a rizik. Potřebujeme regulaci vytvářet se zapojením široké skupiny relevantních hráčů, a tím dosahovat její univerzální použitelnosti. Potřebujeme nástroje, které s využitím poznatků psychologie, datové analytiky, chatbotů a strojového učení umožní hospodárnější využití kapacit úředníků veřejné správy.

V desátém ročníku Zákona roku vám přinášíme řadu příběhů o době evropské a době inovační. Jsou to příběhy podnikatelů a veřejných institucí, které tvarují podnikatelské prostředí v Česku na roky dopředu. 

Těšte se z nich s námi a přidejte se k jejich pokračování!

Partneři projektu

Organizátor

logo

Pod záštitou

logo logo logo

Partneři

logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo

Mediální partneři

logo logo logo logo logo logo