Světová banka, která v rámci každoroční studie Doing Business mapuje podnikatelské prostředí ve 190 zemích světa, zařadila v letošním vydání Českou republiku na 35. místo. Oproti loňsku si tak pohoršila o pět míst. Nejproblematičtějšími indikátory se ukázaly být vyřízení stavebního povolení (156. místo), vstup do podnikání (115. místo) či vymahatelnost práva (99. místo). Ze studie tak vyplývá, že administrativní zátěž je u nás zbytečně velká. A to je problém, který chceme na Ministerstvu průmyslu a obchodu prioritně řešit.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) bojuje s administrativní zátěží dlouhodobě. Způsob plnění řady povinností vůči státní správě v době digitalizace je stále málo komfortní. Proto na ministerstvu hledáme další možnosti, jak zlepšit, zjednodušit či snížit požadavky ze strany státu. V následujícím článku bych vám ráda představila konkrétní kroky, které v tomto směru podnikáme.

Je třeba zlepšit kvalitu zákonů.

Naše ministerstvo připravilo návrh několika nadresortních opatření, která se týkají zejména přípravy legislativy, jež budou mít pozitivní dopad na zkvalitnění podnikatelského prostředí. Některá ze systémových opatření jsou již zavedena v zahraničí. Pojďme se na jednotlivá opatření podívat:

1. Hodnocení dopadů regulace (RIA) – omezení výjimek ze zpracování RIA, povinné zpracování dopadů na podnikatele i u norem EU, povinné zpětné hodnocení dopadů regulace (Ex post RIA), ráda bych také doporučila zpracovávat vyhodnocení ekonomických dopadů i u poslaneckých a senátních návrhů a návrhů předkládaných vyššími územně samosprávnými celky.

2. Koncept „One-in, minimum One-out“ – pokud je navrhováno zavést novou povinnost pro podnikatele, musí být minimálně jedna povinnost se stejnými nebo vyššími administrativními náklady odstraněna. Je potřeba redukovat nově vznikající povinnosti pro podnikatele.

3. Jednotná data účinnosti – stanovení pouze dvou dnů v průběhu roku (kupř. 1. leden, 1. červenec), ve kterých budou nabývat účinnosti právní předpisy s dopadem na podnikatele, které nejsou transpozicí právních aktů EU.

4. Stop Gold-platingu – při implementaci právních předpisů EU do národní legislativy nejít nad rámec nutného minima daného právem EU, tzn. dodržovat zásadu minimalistické implementace.

5. Komise pro snižování zátěže podnikatelů – zřídit na resortech, v jejichž působnosti jsou právní předpisy s dopady na podnikatelské prostředí, speciální komise či pracovní skupiny, které by provedly audit povinností s dopadem na podnikatele. Ráda bych zdůraznila, že na MPO máme speciální expertní skupinu pro snižování byrokracie – www.mpo.cz/ES.

6. Redukce četnosti legislativních změn – omezení množství legislativních změn u právních předpisů a stanovení minimální délky legisvakanční lhůty.

Směřujeme k digitalizaci služeb pro podnikatele.

Vzhledem k tomu, že jsem původní profesí „IT specialista“, považuji za TOP prioritu rozvoj digitalizace a internetizace služeb pro podnikatele. Pro tento cíl máme oporu ve vládním prohlášení. Mezi konkrétní projekty, které se v současné době na ministerstvu realizují, patří propojení živnostenských rejstříků s tzv. Portálem občana, tzn. každý občan si bude moci založit podnikání přívětivou formou z pohodlí domova bez nutnosti instalace další aplikace, současně se přihlásí k daňovým povinnostem na Finanční správě. Dále se řeší rozšíření možnosti elektronického podání do Elektronického systému licenční správy. Formuláře musí být responzivní a bude možné vyplnit žádost třeba i jen s pomocí mobilního telefonu nebo tabletu. Rozpracovanou žádost bude možné také uložit na portále, vrátit se k ní později, dokončit vyplnění a předat ji k vyřízení nebo ji naopak zrušit. Žadatelé se budou moci na portále zaregistrovat, což jim přinese větší komfort a interaktivitu při práci s elektronickým podáním.

Zmíním i dva důležité projekty Ministerstva vnitra, tzv. E-Sbírka a E-legislativa. Tyto projekty by měly zajistit „user-friendly“ přístup všech občanů a podnikatelů k tuzemské legislativě. E-Sbírka by měla obsahovat elektronickou databázi právních předpisů včetně vazeb na právo EU. E-Legislativa by měla představovat systém nástrojů pro elektronickou tvorbu a projednávání právních předpisů v úplném znění.

A to rozhodně není výčet všech konkrétních projektů, na kterých nyní pracujeme.

Významné zjednodušení pro podnikatele přináší portál BusinessInfo.cz, na kterém jsme umístili formuláře pro podnikatele, většinu v digitální formě. Tyto formuláře je možné vyhledávat dle různých kritérií – podle institucí, oborů, nejčastěji využívaných formulářů a dle dalších podkategorií. Je umožněno rovněž fulltextové vyhledávání.

Samostatnou kapitolou je bezesporu oblast kontrol. Mnoho podnikatelů si právem stěžuje na neúměrný počet kontrol ze strany kontrolních orgánů. Nyní proto zvažujeme možnost vytvoření tzv. Kontrolního webu – jednotného kalendáře kontrol. Cílem je změna přístupu úřadů ke kontrolám a snížení časové a administrativní náročnosti u kontrolovaných i kontrolních subjektů. Na tomto projektu velmi intenzivně pracujeme společně s podnikatelskými svazy a asociacemi. Postupně diskutujeme i se zástupci dotčených resortů/orgánů. Je zřejmě, že budeme potřebovat úpravu kontrolního řádu, odstranění duplicit předkládaných dokumentů a vytvoření webového rozhraní pro sdílení informací týkajících se kontrol. Je diskutována maximální hranice 5 kontrol ročně (zejména u živnostníků a mikropodnikatelů), min. dvouměsíční časové rozpětí mezi kontrolami a povinnost dodržet datum naplánované kontroly s maximální odchylkou 5 dní.

Je třeba zpřehlednit současnou legislativu.

Jsem velice ráda, že jsme se dohodli s Hospodářskou komorou ČR (HK ČR) na vzájemné spolupráci na realizaci projektu s názvem Právní elektronický systém“ (PES). Služba, jejímž autorem je právě HK ČR, má podnikatelům přinést přehledný souhrn všech povinností a umožnit jim lepší orientaci a srozumitelnost v zákonech, které se jich nejvíce dotýkají. PES v současné chvíli prochází testovacím obdobím, které bude ukončeno k 28. 2. 2019. Spuštění systému pro veřejnost je plánováno k 1. březnu 2019.

Obchodníci

Přiznám se, že mou srdcovou záležitostí je obchodní podnikání. Proto velký důraz kladu na diskuzi k případné novele zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle, (ZVTS). Zahájili jsme již v červnu 2018 konzultace se všemi dotčenými subjekty. MPO velmi uvítalo zpracování auditu dopadů ZVTS na maloobchodní trh s potravinami, který zajistil Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR a který přinesl cenné výsledky.

Případnou novelou zákona mohou podle mého názoru ovlivnit především dvě skutečnosti: rozhodnutí Ústavního soudu a projednávaný návrh EU ke směrnici k nekalým praktikám. Nicméně již teď můžeme říci, že bude potřebné novelizovat kupř. problematiku tzv. 3 % v § 3a, odst. a) řešící bonusy. Žádná strana dodavatelsko-odběratelského řetězce také není spokojena s § 3a, odst. d) ke garantované platnosti kupní ceny, která nesmí překročit 3 měsíce od data první dodávky potraviny, na niž byla kupní cena sjednána. Naopak jako pozitivní se ukázala 30 denní splatnost faktur.

Dalším tématem je omezení otevírací doby během některých svátků. Nyní v této věci projednává Poslanecká sněmovna dva návrhy, jeden požaduje vyjmutí velkoobchodů z tohoto zákazu, druhý pak úplné zrušení zákona. Já osobně opravdu nevidím důvod, proč omezovat otevírací dobu obchodníků, a zrušení zákona č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, by naopak velmi uvítala. Stát by vůbec neměl zasahovat do otevírací doby, měl by vytvářet rámcové podmínky pro podnikání, a to pokud možno pro všechny stejné. Obchodníkům, zejména těm nejmenším, by rovněž prospělo zjednodušení jejich přístupu k možnosti akceptace platebních karet a využívání dalších výhod bezhotovostní ekonomiky.

Ráda bych upozornila na náš nový Rozcestník pro obchodníky, který nabízí přehledný popis dotačních podpor MPO, ale i ostatních institucí veřejné správy. Tento rozcestník je zveřejněn na webových stránkách MPO www.mpo.cz/podporaobchodu.

V procesu snižování administrativní zátěže společně čelíme mnoha dalším výzvám. Zamezení duplicitám je jedna z nich. Chceme zabránit situacím, kdy podnikatel odevzdává stejné formuláře či informace více úřadům. Jedná se např. o účetní závěrku, kterou podnikatel odevzdává finanční správě a současně ji posílá na obchodní rejstřík.

Závěrem bych ráda uvedla, že Ministerstvo průmyslu a obchodu na zlepšování podnikatelského prostředí a snižování administrativní zátěže podnikatelů intenzivně pracuje. Je to však permanentní boj související s neustálými změnami a nutností reagovat na probíhající vývoj. Nyní jsme připravili Propodnikatelské desatero, které, věřím, pomůže zlepšit podnikatelské prostředí v České republice.  https://www.mpo.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/energetika–inovace–podpora-podnikatelu–ministryne-novakova-predstavila-priority-pro-rok-2019–243384/