V poslední době začíná být trendem mezi zadavateli veřejných zakázek společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek. Jaká je jeho podstata, jaká pravidla je třeba při zadávání takových zakázek dodržovat a co v širším kontextu znamenají pro společnost?
Právní rámec pro společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/24/EU z 26. února 2014, o zadávání veřejných zakázek a zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb., který nabyl účinnosti 1. října 2016 (dále jen ZZVZ).
§ 37 odst. 1 písm. d) ZZVZ stanoví, že „zadavatel může stanovit podmínky účasti v zadávacím řízení jako zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací“.
Zvláštní podmínky účasti v zadávacím řízení v praxi
Výše uvedenými tzv. zvláštními podmínkami jsou takové podmínky, které akcentují sociální, hospodářské nebo environmentální hlediska či aspekty zaměstnanosti a inovací.
Jinými slovy – jedná se o zohlednění sociálních (např. sociální začleňování), zaměstnaneckých (např. zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce), environmentálních (např. výrobky šetrné k životnímu prostředí) nebo hospodářských faktorů v rámci zadávání veřejné zakázky. V praxi jde např. o dodržení postupů šetrných k životnímu prostředí při výrobě zboží, které bude předmětem veřejné zakázky, nebo o podmínku vyjadřující podporu odborné praktické přípravy učňů při plnění veřejné zakázky.
Společnou podmínkou pro podmínky účasti podle § 37 odst. 1 je jejich souvislost s předmětem veřejné zakázky. Není tedy například možné:
Další úpravu pak nalezneme v § 114, resp. § 116 ZZVZ, kdy „pro hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky podle kvality je zadavatel povinen stanovit kritéria, která vyjadřují kvalitativní, environmentální nebo sociální hlediska spojená s předmětem veřejné zakázky,“ a kritériem kvality mohou být zejména sociální, environmentální nebo inovační aspekty.
| Závazek státní správy a samosprávy Usnesení vlády č. 531, ze dne 24. 7. 2017, doporučuje vrcholným představitelům státní správy a samosprávy, aby v jimi řízených organizacích uplatňovali a využívali metodiky pro environmentálně a sociálně odpovědný přístup při zadávání veřejných zakázek. Státní správa a samospráva se zavázala, že: Bude zohledňovat sociální hlediska – bude například podporovat zaměstnanost osob znevýhodněných na trhu práce, podporu přístup sociálních podniků a malých a středních podniků, bude usilovat o férové dodavatelské vztahy aj. Bude zohledňovat environmentální aspekty – omezí například spotřebu energií, a produkci odpadů aj, bude se tedy nažit „pořídit výrobky, služby a práce s nižšími dopady na životní prostředí během jejich životního cyklu v porovnání s výrobky, službami a pracemi se stejnou hlavní funkcí, které by byly pořízeny jinak“. Půjde příkladem dalším veřejným i soukromým institucím a subjektům – například zapojí do celého procesu vlastní zaměstnance, zabezpečí odpovídající informovanost a školení v problematice odpovědného chování aj. |
Pozor na pravidlo hospodárnosti
Nabízí se otázka, jak stanovit zadávací podmínky tak, aby se využilo ustanovení § 37 odst. 1 písm. d) ZZVZ a nedošlo zároveň k porušení pravidel hospodárnosti, která jsou pro zadavatele (zvláště veřejného) závazná a určující. Je nezbytné, aby byl zadavatel schopen obhájit způsob nastavení zadávací podmínky, tedy např. – zvýšená nabídková cena je důsledkem zapojení osob, které dosud pobíraly podporu v nezaměstnanosti, a je tedy vyvážena snížením výdajů z veřejných rozpočtů.
Dodržování zásad hospodárnosti a nastavení konkrétních hodnoticích kritérií (zejména váhy, která bude těmto kritériím přiřazena) je možné konzultovat s Ministerstvem financí – gestorem právních předpisů upravujících hospodaření veřejných zadavatelů. Vodítkem při formulaci zadávacích podmínek s ohledem na společenskou odpovědnost mohou být metodiky a příručky zpracované MPSV.
Šance na snížení trestní recidivy?
Významnou přidanou hodnotou společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek může být kladný vliv na trestní recidivu odsouzených. Ministerstvo spravedlnosti totiž v červenci 2017 představilo metodiku pro prevenci trestní recidivy formou podpory zaměstnávání a profesního rozvoje osob se záznamem v evidenci Rejstříku trestů a osob ve výkonu trestu odnětí svobody v rámci veřejných zakázek. Metodika obsahuje praktické rady a postupy pro zadavatele veřejných zakázek včetně popisu konkrétních kroků, které musí provést při rozhodování o vhodnosti zahrnutí těchto podmínek nebo kritérií do zadávací dokumentace.
Zaměstnávání odsouzených přináší pozitiva jak jim samým, tak zaměstnavatelům. Podporuje totiž vytvoření pracovních návyků a pomáhá resocializaci po návratu z výkonu trestu. Pro zaměstnavatele je významné, že získali novou možnost, jak řešit nedostatek méně kvalifikovaných pracovníků na trhu práce.
Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek je trendem v mnoha zemích Evropské unie – příklady dobré praxe najdeme ve Spojeném království, Francii, v Itálii, Belgii, Španělsku, Rakousku i v Irsku. Je pozitivní, že i v České republice má stoupající tendenci.
Ve Svazu průmyslu a dopravy ČR působí od roku 2005. Nejdříve jako zástupce členské firmy DOSTAV Praha a.s., později v poradenských strukturách Svazu (Grémium členských firem, Expertní týmy apod.). V roce 2008 byl kooptován za člena představenstva SP ČR, pro funkční období 2015–2019 byl zvolen jako jeden z viceprezidentů SP ČR. Je také předsedou představenstva společnosti DOSTAV Praha a.s. Odborné zázemí Ing. Chaloupeckého souvisí s jeho dlouhodobým působením v řídících funkcích firem i s jeho vlastními podnikatelskými aktivitami. Rozsáhlé zkušenosti v podnikání nabyl v letech 1992–2014, kdy působil v řadě představenstev, dozorčích radách, nebo jako jednatel společností (mj. Sigma Lutín a.s., České přístavy a.s.).
