Problematika corporate governance se zabývá podnikatelskou podstatou fungování firmy, protože přispívá k řešení klíčových vztahů mezi majiteli, vedením společnosti, zaměstnanci a jinými zainteresovanými skupinami, a to i včetně zákazníků společnosti. Aby problematika corporate governance mohla být srozumitelně strukturována, a aby rovněž dobře souzněla s konkrétními podmínkami platného právního rámce, je postavena na právním základě. Je tedy podpořena jasnými zákony, předpisy či směrnicemi, ale zároveň se opírá o kodexy a doporučení. Jakou roli hrají tyto neobligatorní dokumenty, jak je chápat, do jaké míry je respektovat – to bývají častá témata diskusí.
Pojďme se na tuto problematiku podívat z trochu jiné perspektivy a přiznejme si – jsme národem Švejků, národem, který nemá příliš velký respekt k pravidlům a normám, národem, který raději vynaloží značnou energii na obcházení a kličky různých forem, než aby respektoval nějaká nařízení a standardy. I proto je u nás poměrně složité začlenit kodexy, standardy typu „comply, or explain“ či doporučení nejen do korporátních politik, ale zejména do každodenní praxe a našeho chování..
V Czech Institute of Directors považujeme za užitečné a pro podnikatelské prostředí přínosné vytvořit dokument, kodex, který by setřídil požadavky regulátorů, dal návod jak je nejlépe dodržovat, jasně a srozumitelně popsal tzv. „best practice“, a zároveň doporučil jednoduchá pravidla správy a řízení firmy, která mohou po praktické stránce inspirovat akcionáře, majitele, i jiné zainteresované strany a zejména pak členy správních orgánů jak správu společnosti realizovat efektivně. Výchozím bodem příprav Kodexu jsou aktualizované Principy Corporate Governance, které v září 2016 vydalo OECD a které Institut na počátku roku 2017 přivezl do Prahy a představil českému trhu.
Od roku 2004 se hodně změnilo…
Byť změny obsažené v nových Principech OECD nejsou oproti předchozí verzi tohoto dokumentu zcela revoluční, svědčí nepochybně o značném vývoji, který prodělala oblast řádného řízení a správy obchodních společností (a to především těch obchodovaných na regulovaném trhu) od roku 2004, kdy byla vydána předchozí verze Principů OECD. Mimochodem, ve stejném roce v České republice vznikl i původní Kodex správy a řízení společností vydaný tehdy existující Komisí pro cenné papíry. Jedním z i dnes platných impulsů vývoje CG ve vyspělých tržních ekonomikách byla především finanční krize z roku 2008, jejímuž vzniku napomohly dle řady mezinárodních institucí i nedostatky v oblasti corporate governance dotčených obchodních společností a finančních institucí.
Nově přijaté Principy tuto nedávnou zkušenost reflektují mimo jiné v ustanoveních nebádajících k rozšířené přeshraniční spolupráci mezi národními regulátory finančních trhů, důrazu na roli informačních technologií při pořádání valných hromad (jakožto nástroji proti tzv. racionální apatii akcionářů) jakož i posílením principu „say-on-pay“, tj. posílením práv akcionářů při schvalování odměn managementu.
…je potřeba nový kodex
Kodex správy a řízení, z roku 2004, ke kterému se ještě nyní hlásí mnoho společností ve svých výročních zprávách je proto již, při veškeré úctě k jeho tvůrcům, zastaralý, nefunkční a rozhodně ne dokument, který by odpovídal současné legislativě.
Institut se proto ujal příprav projektu vzniku nového Kodexu. Vytvořil poradní sbor, našel odborníky z oblasti práva i financí, konzultuje novou evropskou legislativu, diskutuje s odborníky z praxe. ¨
„Ambicí je vytvořit takový dokument, ke kterému se budou společnosti podle pravidla ‚comply or explain‘ hlásit ve svých výročních zprávách a zároveň jej budou používat jako praktickou pomůcku při realizaci svých záměrů ve správě a řízení společností.“
Význam příprav tohoto dokumentu potvrdili svoji záštitou i klíčové instituce jako je Česká národní banka, osobně pak její guvernér Jiří Rusnok, Burza cenných papírů Praha i Ministerstvo spravedlnosti ČR včetně ostatních důležitých entit, které problematika corporate governance zajímá a chápou její zásadní roli při zajišťování dlouhodobé ziskovosti a konkurenceschopnosti podniku. Naším přáním je rovněž skutečnost, aby třeba i v každoročně vydávané publikaci OECD Corporate Governance Fackbook, což je srovnání všech zemí v přístupu ke corporate governance, bude obsahovat již jen pozitivní fakta o České republice, což se nyní rozhodně nedá říci.
Věřme, že právě tento připravovaný dokument přispěje nejen k vyšší prestiži České republiky ale především pomůže všem členům správních orgánů svoji roli brát vážně, odpovědně rozhodovat a pohybovat se nejen v mezích legislativních předpisů ale i v mezích těch nejvyšších morálních principů.
Institut členů správních orgánů – Czech Institute of Directors byl založen v roce 1998 po vzoru britského Institute of Directors s ambicí pomoci ukázat zdejší business komunitě jak fungují zaběhlá a osvědčená pravidla správy a řízení společností, tedy corporate governance. v zemi s hlubokou tradicí férového podnikání, funkčním právním systémem i lehce konzervativním myšlením a s obrovským smyslem pro fair play.
Monika Zahálková vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Dvacet let působila jako výkonná ředitelka Czech Institute of Directors – Institutu členů správních orgánů. Je spoluautorkou různých publikací v otázkách corporate governance. Zároveň je autorkou vzdělávacích programů pro nejvyšší managementy. V současné době zde působí jako členka Řídícího výboru.
Od listopadu 2020 je výkonnou ředitelkou České bankovní asociace, kde jejím prvořadým úkolem je vytvoření moderní asociace s novými projekty a novým týmem.
