Chybí moderní návod pro správu a řízení firem

Problematika corporate governance se zabývá podnikatelskou podstatou fungování firmy, protože přispívá k řešení klíčových vztahů mezi majiteli, vedením společnosti, zaměstnanci a jinými zainteresovanými skupinami, a to i včetně zákazníků společnosti. Aby problematika corporate governance mohla být srozumitelně strukturována, a aby rovněž dobře souzněla s konkrétními podmínkami platného právního rámce, je postavena na právním základě. Je tedy podpořena jasnými zákony, předpisy či směrnicemi, ale zároveň se opírá o kodexy a doporučení. Jakou roli hrají tyto neobligatorní dokumenty, jak je chápat, do jaké míry je respektovat – to bývají častá témata diskusí.

Pojďme se na tuto problematiku podívat z trochu jiné perspektivy a přiznejme si –  jsme národem Švejků, národem, který nemá příliš velký respekt k pravidlům a normám, národem, který raději vynaloží značnou energii na obcházení a kličky různých forem, než aby respektoval nějaká nařízení a standardy. I proto je u nás poměrně složité začlenit kodexy, standardy typu „comply, or explain“  či doporučení nejen do korporátních politik, ale zejména do každodenní praxe a našeho chování..

V Czech Institute of Directors považujeme za užitečné a pro podnikatelské prostředí přínosné vytvořit dokument,  kodex, který by setřídil  požadavky regulátorů, dal návod jak je nejlépe dodržovat, jasně a srozumitelně popsal tzv. „best practice“, a zároveň doporučil jednoduchá pravidla správy a řízení firmy, která mohou po praktické stránce inspirovat akcionáře, majitele, i jiné zainteresované strany  a zejména pak členy správních orgánů jak správu společnosti realizovat efektivně. Výchozím bodem příprav Kodexu jsou  aktualizované Principy Corporate Governance, které v září 2016 vydalo OECD a které Institut na počátku roku 2017 přivezl do Prahy a představil českému trhu.

Od roku 2004 se hodně změnilo…

Byť změny obsažené v nových Principech OECD nejsou oproti předchozí verzi tohoto dokumentu zcela revoluční, svědčí nepochybně o značném vývoji, který prodělala oblast řádného řízení a správy obchodních společností (a to především těch obchodovaných na regulovaném trhu) od roku 2004, kdy byla vydána předchozí verze Principů OECD. Mimochodem, ve stejném roce v České republice vznikl i původní Kodex správy a řízení společností vydaný tehdy existující Komisí pro cenné papíry. Jedním z i dnes  platných impulsů  vývoje CG ve vyspělých tržních ekonomikách byla především finanční krize z roku 2008, jejímuž vzniku napomohly dle řady mezinárodních institucí i nedostatky v oblasti corporate governance dotčených obchodních společností a finančních institucí.

Nově přijaté Principy tuto nedávnou zkušenost reflektují mimo jiné v ustanoveních nebádajících k rozšířené přeshraniční spolupráci mezi národními regulátory finančních trhů, důrazu na roli informačních technologií při pořádání valných hromad (jakožto nástroji proti tzv. racionální apatii akcionářů) jakož i posílením principu „say-on-pay“, tj. posílením práv akcionářů při schvalování odměn managementu.

…je potřeba nový kodex

Kodex správy a řízení, z roku 2004,  ke kterému se ještě nyní hlásí mnoho společností ve svých výročních zprávách je proto již, při veškeré úctě k jeho tvůrcům, zastaralý, nefunkční a rozhodně ne dokument, který by odpovídal současné legislativě.

Institut se proto ujal příprav projektu vzniku nového Kodexu.  Vytvořil poradní sbor, našel odborníky z oblasti práva i financí, konzultuje novou evropskou legislativu,  diskutuje s odborníky z praxe. ¨

„Ambicí je vytvořit takový dokument, ke kterému se budou společnosti podle pravidla ‚comply or explain‘ hlásit ve svých výročních zprávách a zároveň jej budou používat jako praktickou pomůcku při realizaci svých záměrů ve správě a řízení společností.“

Význam příprav tohoto dokumentu potvrdili svoji záštitou i klíčové instituce jako je Česká národní banka, osobně pak její guvernér Jiří Rusnok, Burza cenných papírů Praha i Ministerstvo spravedlnosti ČR včetně ostatních důležitých entit, které problematika corporate governance  zajímá a chápou její zásadní roli při zajišťování dlouhodobé ziskovosti a konkurenceschopnosti podniku. Naším přáním je rovněž skutečnost, aby třeba i v    každoročně vydávané publikaci OECD Corporate Governance Fackbook, což je srovnání všech zemí v přístupu ke corporate governance, bude obsahovat již jen pozitivní fakta o České republice, což se nyní rozhodně nedá říci.

Věřme, že právě tento připravovaný dokument přispěje nejen k vyšší prestiži České republiky ale především pomůže všem členům správních orgánů svoji roli brát vážně, odpovědně rozhodovat  a pohybovat se nejen v mezích legislativních předpisů ale i v mezích těch nejvyšších  morálních principů.

Institut členů správních orgánů – Czech Institute of Directors byl založen v roce 1998 po vzoru britského Institute of Directors s ambicí pomoci ukázat zdejší business komunitě jak fungují zaběhlá a osvědčená pravidla správy a řízení společností, tedy corporate governance. v zemi s hlubokou tradicí férového podnikání, funkčním právním systémem i  lehce  konzervativním  myšlením a s obrovským smyslem pro fair play. 

Monika Zahálková

Monika Zahálková vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze. Dvacet let působila jako výkonná ředitelka Czech Institute of Directors – Institutu členů správních orgánů. Je spoluautorkou různých publikací v otázkách corporate governance. Zároveň je autorkou vzdělávacích programů pro nejvyšší managementy. V současné době zde působí jako členka Řídícího výboru.

Od listopadu 2020 je výkonnou ředitelkou České bankovní asociace, kde jejím prvořadým úkolem je vytvoření moderní asociace s novými projekty a novým týmem.

Partneři projektu

Organizátor

logo

Pod záštitou

logo logo logo

Partneři

logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo logo

Mediální partneři

logo logo logo logo logo logo