Výsledky už známe – z legislativy roku 2016 podnikatelé nejvíc ocenili zpřístupnění otevřených dat veřejné správy. Podnikatelé tak dali nejvíc hlasů „konstruktivní“ regulaci v novátorské oblasti, která vytváří příležitosti, místo aby jen omezovala. Vedle toho dali také hodně hlasů elektronické evidenci tržeb, kdy se evidentně nezalekli ani některých problémových aspektů provedení této regulace, ani obecně automatizace vymáhání předpisů. Česká společnost tak zatím příliš razantně neřeší dilema „lepší vymáhání-méně svobody“.
Pokuty za přestupky automaticky zasílané z dopravních kamer, drony katastrálních úřadů monitorující černé stavby – a nově i on-line sledování tržeb státem není něco, co by dnes české podnikatele jednoznačně děsilo. Naopak se raději spíš uskromní na svých právech, než by dopustili podvádění ze strany svých konkurentů.
Nový zákon o zadávání veřejných zakázek evidentně vzbudil novou naději na férovější a snazší přístup podnikatelům k nim. A na dvou souvisejících tématech (uchránění občanského zákoníku od neuvážených novel a očištění právního řádu od vyprázdněného devizového zákona) podnikatelé ukázali, že stabilní a přehledné regulatorní prostředí je obecně něco, co k byznysu potřebují, ale zatím se neshodli na jedné konkrétní změně, kterou by společně prosadili. Asi je zde ale pro to prostor – dohromady tato dvě témata v anketě získala nejvíc hlasů ze všech.
Konečně, jen necelých šest procent hlasujících podnikatelů dnes vidí zásadní riziko v obchodní špionáži a v potřebě sjednotit její ochranu napříč unijním trhem. Jak zásadní složkou českých firem je unikání know-how, kolik zdrojů vynakládají na jeho vytváření a efektivní využití a jak je chráněné? A proč je situace v Česku jiná, než v jiných částech Evropy, kde po větší ochraně know-how volali a dočkali se jí?
Nominace formulované z loňské legislativy nominační radou, proběhlé diskuse i výsledky hlasování často vedou k novým podnětům a naznačují, jak se bude dál vyvíjet podnikání a jeho regulace. Přestože anketa podněcuje debatu nad legislativou již přijatou, svou podstatou míří do budoucna. Postoj byznysu k zákonům roku 2016 už dnes zásadně formuje legislativu roku letošního. A z tohoto pohledu tak dnes podnikatelé říkají: Potřebujeme stabilní, přehledné zákony, které budou ale i ostatní dodržovat – a jsme ochotní si za tím účelem na sebe ušít i delší bič. A jsme inovativní a s příležitostmi digitálního věku si poradíme – byť jsme ještě úplně nepřemýšleli, jak moc bychom se měli chránit před digitálními zloději, kteří k novému věku možná také patří.
Díky všem podnikatelům, kteří už osmý rok po sobě zdvihli námi vhozenou rukavici a zapojili se do debaty, jak by měla regulace byznysu vypadat.
Díky nominační radě, za otevřenou a odvážnou debatu o tématech zaslaných letos do diskuse. Kritizovat nepovedené bývá lehčí, než najít pozitivní příklady. Je podnětné vidět, jak členové nominační rady pocházející z nejrůznějších oborů a míst Česka proměňují své zkušenosti do konkrétních nominací – témat k diskusi. V procesu Zákonu roku je to ta první debata, kterou pak posouváme do dalších vrstev byznysového prostředí.
A díky všem asociacím, spolkům, komorám a dalším partnerům zapojeným do organizace Zákona roku. V osmém ročníku Zákona roku opět prokázali, jak moc jim záleží na posilování konsensu a na mobilizaci českého byznysu. A že jsou toho společně schopni.
Vít Šťastný, ředitel Odboru legislativy a koordinace předpisů Ministerstva vnitra ČR, si převzal ocenění za první místo v anketě Zákon roku
