V roce 2016 vyšlo ve Sbírce zákonů celkem 466 publikací. Stačí jen namátkou připomenout některé z nich: nový zákon o zadávání veřejných zakázek, nový zákon o spotřebitelském úvěru, nový zákon o centrální evidenci účtů či nový zákon zákon o hazardních hrách. Proměnil se zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, trestní zákoník i trestní řád.
Změny dopadly například i na různé daňové předpisy, vytvořila se třeba nová pravidla spojená s prokazováním původu majetku nebo také nové postupy danění v souvislosti s převodem nemovitosti. Vůbec největší pozornost ale vzbudilo celkem logicky zavedení elektrické evidence tržeb, které však patrně působí ještě větší rozruch v roce 2017, kdy dopadne na další podnikatelské sektory. Vůbec poprvé se změnil také nový občanský zákoník, což byla celkem historická událost.
Množství nových předpisů není nijak neobvyklé, zajímavější tak bylo současné načasování nové legislativy. Zvykli jsme si na to, že s novými předpisy bývá spojen dosti často 1. leden, tentokrát ale důležité zákony vstoupily v účinnost těsně před Vánocemi, konkrétně 1. prosince. Tento datum se týká například změn v zákonu o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim či v zákonu o spotřebitelském úvěru. Na začátku prosince vstoupila v život také elektronická evidence tržeb.
Zákon očekávaný i chválený
Nyní ale k některým předpisům konkrétněji. Na začátku října se začalo postupovat podle nového zákona o zadávání veřejných zakázek. U veřejných tendrů se změnil nejen název jejich klíčové úpravy (mimochodem, všimli jste si, díky rozšíření názvu o slůvku „zadávání“ je i po léta používaná zkratka ZVZ absolutní minulostí a všichni už vědí, že mají říkat ZZVZ?), ale i řada podstatných souvislostí. Nebývá přitom běžné, aby novou úpravu většina lidí z praxe už dopředu chválila a vlastně se těšila na její uplatňování.
Sice by se stále mohlo zdát, že je na hodnocení tohoto právního předpisu brzy, ale nová pravidla pro zadávání veřejných zakázek byla přijímána pozitivně vlastně od samého začátku, ještě před tím než se podle nich začalo vůbec postupovat. A ani nyní to nevypadá, že by se objevily nějaké zásadní problémy. Zákon o zadávání veřejných zakázek každopádně nikdo netorpéduje, což se naopak vůbec nedá říct o velmi souvisejícím registru smluv. Ten je sice kontroverzní od samého začátku, postupem času ale problémy s ním jen přibývají.
Formální pojetí veřejných zakázek a zejména pravidel nutných po realizaci jejich vypsání i zadání snad vzalo už navždy zasvé. Zákon se otevřel, zjednodušil a zmodernizoval. Situaci sice hodně prospěla už předcházející velká novela, nyní je ale vše v novém kodexu, a to včetně koncesního řízení. I přesto je jasné, že začátky nejsou jednoduché a zadavatelé, dodavatelé, administrátoři i advokáti jistě naráží na řadu výkladových problémů. Při střetu nutné obecnosti zákona a zároveň barvitého praktického života hospodaření s veřejnými penězi není ani nic jiného možné. Snad tedy Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a soudy brzy nastaví jasná vodítka.
Vzhledem k velké novele se loni oživil již trochu pozapomenutý zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim. I tento předpis se promýšlí intenzivně dopředu a o novinkách – třeba otočení výčtu trestných činů, za něž může být právnická osoba trestně odpovědná – se dlouze diskutuje. I v tomto případě nám nezbývá než čekat a předcházet rizikům. A rovněž v tomto případě teprve uvidíme, co se díky němu stane. Stejně jako u řady dalších předpisů, s nimiž byl spojen rok 2016.
Miroslav Chochola je předsedou představenstva ryze české společnosti EPRAVO.CZ, a.s., kterou spoluzaložil v roce 1999. Společnost je předním českým poskytovatelem online právní informatiky a leaderem na trhu online právnického vzdělávání, odborných konferencí a seminářů. Studoval na Právnické fakultě UK v Praze, Nottingham Trent University a Brno International Business School.
