Hodnocení přínosů z hlediska státu a celé společnosti. Zákon o elektronické evidenci tržeb (EET) přispívá zásadním způsobem k další digitalizaci státní správy, stejně jako ke zlepšení efektivity komunikace podnikatelů se státní správou. Zákon zefektivňuje výkon státní správy užitím moderních nástrojů, prováděných pracovníky finančních úřadů. Zavádí další stupeň elektronizace daňové evidence v souladu s celkovou digitalizací státní správy.
Původní právní úprava neumožňovala finanční správě provádět s ohledem na množství podnikatelů v České republice efektivní a cílené daňové kontroly. Neodvedené prostředky totiž mají zásadní negativní vliv na příjem státního rozpočtu, z něhož jsou financovány jednotlivé výdaje, nezbytné pro chod státu. Nevykázané příjmy podle údajů Českého statistického úřadu dosahují v České republice přibližně 170 miliard Kč ročně, což je více než dvojnásobek schodku státního rozpočtu.
Původní předpoklad hospodářského přínosu zákona o EET očekával zvýšení výběru inkasa minimálně o 10 %. Na základě údajů Generálního finančního ředitelství výsledky dosažené za první tři měsíce tohoto roku svědčí o tom, že nový nástroj zvýšil výběr DPH meziročně o 8,25 miliardy Kč, to znamená o téměř 15 %.
Proč?
Zákon o EET přispěl zejména k narovnání podnikatelského prostředí. Dlouhodobé a systematické krácení daňové povinnosti se v některých oblastech podnikání stalo v Česku prakticky běžnou záležitostí. Cílem EET je, aby daňový poplatník správně vykazoval své hotovostní tržby a nepodnikal na úkor ostatních daňových podnikatelů.
V rámci 1. vlny se do EET zapojilo zhruba 45 tisíc podnikatelských subjektů. Podle dostupných informací zde nepředstavovalo zavedení výrazné problémy. Někteří podnikatelé nicméně podcenili přípravu a nestihli termín počátku evidence. Z toho důvodu museli mít třeba na několik dní zavřeno. V průběhu doby se ale vše vyřešilo.
Na základě dostupných informací nedocházelo ani k masivnímu uzavírání provozoven, jak bylo často prezentováno. Podle údajů ministerstva financí sice ukončilo v prosinci 2016 svoji činnosti 104 podnikatelů, ale vzniklo 370 nových subjektů, což určitě nelze považovat za výrazný úbytek podnikatelů. Za prosinec byly zaevidovány tržby ve výši 20 miliard Kč a evidencí prošlo 78 milionů účtenek. Rovněž došlo ke stoprocentnímu meziročnímu nárůstu registrací k DPH, což je jistě pozitivní, a zároveň se zvedly tržby, k čemuž přispělo právě i zavedení EET. Velkým přínosem souvisejícím se zavedením EET bylo narovnání sazby DPH na vstupu a výstupu. Samozřejmě, že pro některé drobné podnikatele především na venkově mohlo zavedení EET znamenat určité komplikace a „nepohodlí“.
Hodnocení z hlediska legislativního
Hledání skutečně podstatných legislativních chyb v zákoně je dost obtížné. Zákon je napsán na zdejší poměry poměrně dobře. Lze mu tak vytknout snad jen v naší legislativě obvyklé terminologické a jazykové nedostatky, které však nijak nevybočují z běžného rámce.
Jednou z věcných chyb, které tvůrci zákona opomněli uvést a která vyvolala značnou polemiku, bylo zohlednění evidence platebních karet, u kterých již ze samotné podstaty dochází k digitalizované evidenci platby, a není proto nutné vytvářet její duplicitu ještě vydáváním evidované účtenky. I přes vyjmenované drobné nedostatky lze zákon považovat za podnikatelsky a společensky přínosný.
Další fáze EET
Od začátku letošního března se rozeběhla druhá vlna EET, která se týká výrazně většího počtu podnikatelů než ta první. Odhadem lze hovořit přibližně o 250 tisících malo- a velkoobchodníků. Evidovat tržby začala také většina z 30 tisíc e-shopů s výjimkou těch, kterým platby za zboží a služby chodí výhradně na účet.
Další fáze EET čeká podnikatele v březnu 2018. Průběžně však bude docházet k připojování dalších podnikatelských subjektů, které podnikají sezonně.
Po absolvování VŠ až do roku 1991 pracovala v řetězci obchodních domů PRIOR. Je předsedkyní představenstva a majitelkou společnosti U&Sluno a.s., která se specializuje na vývoj a implementaci informačních systému podporujících podnikové procesy v maloobchodních, velkoobchodních a distribučních společnostech a ředitelkou a spolumajitelkou společnosti Language Planet s.r.o. provozující mezinárodní mateřskou školu Villa Luna. V roce 2014 byla zvolena prezidentkou Svazu obchodu a cestovního ruchu České republiky. V lednu 2016 se stala členkou představenstva Hospodářské komory ČR, kde od května roku 2017 zastávala funkci viceprezidentky. Oba posledně jmenované posty opustila v červnu 2018, v souvislosti se jmenováním do funkce ministryně průmyslu a obchodu, kde působila do konce dubna 2019.
